BiCyklos 2022 pohledem Lucky

,,A už tam budeme?”, ozývalo se z aut mířících na místo činu - Srbská Kamenice. Plno nedočkavých cyklistů už vyhlíželo příjezdový kopec k penzionu.

Nejprve si nás vedoucí převzali od rodičů spolu s potřebnými dokumenty, které někteří tradičně zapomněli. (Promiň Karchee!) Honem jsme odložili věci do pokojů a už jsme nasedali na kola. Dospěláci zkontrolovali, jestli jsou dostatečně nafouknutá. A pozor, tento rok se žádné nepřifukovalo, sláva!

Naše fyzička a zdatnost byla hned nemilosrdně ověřena na táhnoucím se travnatém kopci, který byl pro všechny z nás zapeklitým soupeřem. I když všichni vydávali značné úsilí, nikdo ho nakonec nepřemohl, a zastavili jsme se minimálně dvakrát. Přišel také první pád. Nemusíte se ale bát, statečná cyklistka se tomu zasmála a nasedla znovu! Obhlédli jsme terén a kopce, které nás budou v příštích dnech čekat. Pro některé byl výhled na četné vrcholky zděšením: ,,To opravdu pojedeme až tam?”…

Objevili se i tací, kteří na vedoucí kleli už po prvním výletu. Přesto bylo vidět unavených a zmožených sportovců, jak si hned vesele a činně plácají na antuce. No není to kouzelné? 

Po večeři dospělí rozdělali oheň, stejně jako každý další den. Opékaly se buřty i chleby. Ti mlsní se pokusili opéct marshmallowy. Určitě si umíte představit, s jakou radostí jsme napichovali buřt na vidlici olepenou spálenou sladkou hmotou. No, hlavně že se některé povedly a udělaly konzumentům radost! Zábava byla v plném proudu, ale přeci jen přišel čas jít spát. Zítra nás čeká výstup v Hřensku. Tak protáhnout nohy a alou spát!

Ráno jsme se posilnili vydatnou snídaní, připravili si svačiny a batůžky a už se vyráželo. Počasí nám přálo - sluníčko svítilo, sem tam se schovalo za mraky a foukal příjemný vánek. Co víc bychom si mohli přát? Výstup jsme zvládli levou zadní a jelo se dál. Po cestě jsme objevili opravdu dobře vybavený bunkr. Ti zvídaví se podívali dovnitř, dokonce se nám dostalo i komentované prohlídky! Výlet se opravdu vydařil a my jsme se mohli těšit na zaslouženou večeři v podobě knedlíků s masem a špenátem. A že po výkonu chutná nejlépe! U ohně se dnes i zpívalo i hrálo. Všichni ale byli o poznání unavenější. To bylo poznat na zítřejším ránu, které se od předešlého diametrálně lišilo. Ticho na budově bylo ještě v půl osmé. Taková ostuda! ,,Kdo nevstane včas, přijde pozdě na snídani”, slyšeli jsme a hned vylezli zpod peřin. Dnes nás čeká rozhledna Růženka, Dolský mlýn, a dokonce i Janská rozhledna. To bude ale dlouhá cesta! Naplnit lahve a vyrážíme.

Cesta šla hladce. Zdolávali ji totiž samé šikovné cyklistiky a cyklisti. Za odměnu jsme se zastavili v restauraci na malé osvěžení. Nadšeni z dnešního výkonu, při kterém jsme ujeli 35 km a nastoupali téměř tisíc metrů, se vracíme zpět do našeho útočiště. ,,To se bude večer spát!”, libovali jsme se do chvíle, dokud nás trenéři nezvbudili. Stezka odvahy! Starší si vzali menší účastníky a vyrazili na cestu. Jako první vyrazili naši stateční kluci, a chvíli za nimi další trojice odvážných hráček. Měli jsme za úkol jít podél svíček. Při cestě nás strašili na každém kroku. A to mi věřte, že se křik rozléhal okolo celého penzionu! Všichni ale nakonec stezku zdolali a vítězně se vrátili do postelí.

Ráno jsme usedli na kola naposledy - čekal nás poslední výlet. Dnešní cíl: Belveder. Zadky nás už pěkně bolely, to bylo znát i na úpjení celé skupiny. Skupina Karchee dorazila s předstihem, skupina Vašek si ale dala načas. Jestlipak oni nezabloudili? Přeci jen na místo ale dojeli a my se shromáždili na skupinovou fotografii, ať ji můžeme poslat rodičům, kterým se po nás jistě už moc stýská! Nabažili jsme se výhledů na Národní park České Švýcarsko a zamířili k penzionu. Už zbývá jen uklidit, zabalit kufry, zlikvidovat nedojedené svačiny a může se vyrazit domů.

Všechny nás mrzelo, že odjíždíme. Najeli jsme spousty kilometrů a jsme nabyti čerstvými dojmy a zážitky. Nohy to zvládly a žádné větší úrazy nebyly, takže to byl zase další, parádní BiCyklos. Děkujeme!

Komentáře